England 2.0 – Part 2

Pořád si říkám, jak si na blog udělám čas a začnu psát pravidelně .. ale ono to prostě nejde. Minulý týden jsem neměla čas absolutně na nic – jeden den shánění šatů na věneček v Brně, další den jsem hned po příchodu domů ze školy vytuhla a spala jsem celé odpoledne a tak dál a tak dál .. Je to poslední dobou všechno jakési náročné. Konečně jsem se ale dneska alespoň dostala k tomu, abych zveřejnila zbytek fotek s Anglie – jen s krátkými popisky, protože mi to už vážně dneska nemyslí .. 😀

All the time I’m saying I’m gonna make some time for blog and I’m gonna write posts regularly .. but it’s just not possible for me. This week I had time for nothing – one day I went to Brno to buy a prom dress, next day I fell asleep when I came back home from school and I was sleeping until the evening .. and so on .. Everything has been just complicated somehow recently. Today I’m finally posting another the rest of photos and memories from England at least – just with short notes, cause I’m out of the thinking capacity already today .. 😀

Středeční výlet na Stonehenge – šest hodin strávených v autobusu a půl hodina procházení okolo neskutečně fotogenických šutrů ..
Trip to Stonehenge on Wednesday – six hours spent in bus and half an hour long walk around these extremely photogenic boulders ..
Skupinová fotka z lekce angličtiny 🙂
Group photo from hour English class 🙂
Letecký simulátor v Science Museu 
Airplane simulator in the Science Museum
Albertův památník v Londýně 
the Albert Memorial in London
Sněhová kokosová koule a káva, co chutná jako Vánoce? COSTA !
Snowball with coconut and coffee that tastes like Christmas? COSTA !
Tortilla se zeleninou, avokádem a piniovými oříšky z Pretu ♥ 
Tortilla with vegetables, avocado and pine nuts from Pret ♥
Klasický pohled na Londýn 🙂

Classic view to London 🙂

London Eye – pořád jsme tam ještě nebyli ! Někdy v budoucnu to musím dohnat ..
London Eye – we still haven’t tried it ! I have to go there on day in future ..
Věděli jste, že v Mekáči prodávají ovesnou kaši? Teplou a výbornou! Ale na domácí to nemá ..
Did you know that you can buy oat porridge in McDonald’s? Warm and delicious! But still not as good as the homemade on ..
Poppy Day – vzpomínka na válečné veterány
The Remembrance “Poppy” Day
Čínská čtvrť
China Town
Kokosová voda z čínského krámku
Coconut water from chinese store
Vynikající salátový box z pouličního trhu – pečené batáty, jogurtový dresink, hummus, celerové nudličky, cizrna s červenou řepou, čočka, brambory a rukola ^^
Delicious salad box from stree market – roasted sweet potatoes, yogurt dressing, hummus, celery root chips, chicpkeas with beetroot, lentils, potatoes and arugula ^^
 
Polední momenty před odjezdem z Británie – cesta metrem z Bond Street ..
Last moments before leaving Britain – journey by underground from Bond Street ..
Mezitím co jsme na Oxford Street nakupovaly ve Forever21 se setmělo, a když jsme vylezly z obchodu, všude okolo byly Vánoční ozdoby, výlohy obchodů, kaváren i celé ulice byly ozdobené třpytkami a světýlky … Nepopsatelně nádherná atmosféra! 
Meanwhile when we were shopping in Forever21 the sun went down and when we left the shop, the streets were full of lights and glitter, there were Christmas decorations in all shops and cafés … indescribably beautiful atmosphere!

ENGLAND 2.0 – Part 1

V Anglii jsem byla poprvé v životě koncem letošních letních prázdnin. Teď je za námi ani ne půlka listopadu a já se do Londýna podívala se školou znovu 🙂 Z první návštěvy Londýna jsem měla smíšené pocity. Některá místa byla krásná, ale přece jen mě město neokouzlilo tak jako třeba Paříž nebo Amsterdam. Tentokrát se ale všechno změnilo a já si Londýn zamilovala. Anglie je díky zachovalé staré architektuře oproti Česku úžasně celistvá a v některých uličkách si připadáte, jako by se zastavil čas a vy jste se ocitli zpátky v devatenáctém století …

The first time I went to England was in the end of the summer this year. It’s just mid-November and I already visited London for the second time with another school trip 🙂 I had mixed feelings from the first visit of London. Some places were really beautiful but the city didn’t charm me like Paris or Amsterdam. This time everything changes and I fell in love with London. England is because of its old architecture way more undivided than Czech republic and in some streets you feel like the time stopped and it’s like you appeared back in the 19th century …

Vyjeli jsme z Prostějova v neděli dvě hodiny ráno. Zvažovala jsem, jestli má smysl předtím jít spát, ale nakonec jsem se na to vykašlala a byla jsem – s krátkým přerušovaným spánkem v autobusu – vzhůru dva dny v kusu. V neděli večer jsme dorazili na hotel, kde jsme spali první noc. 
We left Prostějov on Sunday at two o’clock in the morning. I considered if it makes sense to go to bed that night and finally I decided to be – with short sleep in bus – awake for two days nonstop. 

Ráno jsme v šest naházeli zpátky všechny tašky nacpané jídlem, deky a polštářky zpátky do busu a pokračovali jsme do Calais. Tam jsme přejeli trajektem do Doveru a poté už směrem na Beachy Head, největší útes v Británii. Je odtud krásný výhled na pobřeží .. a šíleně tu fouká! Další zastávkou byl Brighton, kde jsme strávili zbytek dne.

In the morning about six o’clock we took all of our food bags, blankets and pillows back to the bus and we contunued our journey to Calais. We went to Dover on a ferry and then we were heading for Beachy Head, the biggest cliff in Britain. It offers beautiful view to the coast .. and it’s insanely windy over there! The next stop was Brighton where we spent the rest of the day.

Nejdřív jsme se šli podívat do akvária Sea Life a ve volném čase jsme šly potom do Primarku a na ú-ž-a-s-n-o-u karamelovou horkou čokoládu do Costy. Brighton má svoje jedinečné kouzlo – na každém kroku jsou tu fair-trade kavárny a vegetariánské restaurace, lidé jsou tu až překvapivě milí a ochotní, je to město známé svou gay komunitou, inspiroval se tu Lewis Caroll při psaní Alenky v Říši Divů … A přestože je Brighton jedním z nejvýznamějších přímořských letovisek v Británii, oproti Londýnu má daleko uvolněnější a klidnější astmosféru. Z Brightonu jsme už jeli přímo na Meeting Point, kde si nás vyzvedly hostitelské rodiny.

First we visited Sea Life and then in our spare time we went shopping to Primark and we had an am-a-z-i-n-g caramel fudge hot chocolate in Costa café. Brighton is magical in its own unique way – there are fair-trade cafés and vegetarian restaurants all around the city, people are extremely nice and willing, the city is known for its big gay community, it’s a place where Lewis Caroll got inspired when he  was writting Alice in Wonderland … And altough Brighton is a major seaside resort, it has way calmer and more relaxed atmosphere than London. After we left Brighton we went to Meeting Point, where our host families took us “home”. 

Bydlely jsme u paní z Bangladéše, která byl hrozně v pohodě, měla na Londýnský standart obrovský dům a naprosto úžasně vařila. Další den jsme se byli projít okolo Toweru, po Tower Bridge a potom jsme lodí přejeli na Greenwich. Poledník jsme zkoukli minule, takže jsme volný čas strávily focením veverek a barevného listí v parku.

We lived with lady from Bangladesh who was really nice, she had a huge house according to London standard and she was an amazing cook. Next day we went to some sightseeing, we saw Tower, walked down the Tower Bridge and finally we went to Greenwich by water taxi. We saw the meridian the first time we went to London so this time we spent the time in the Greenwich park by photographing squirells and colourful leaves.

ENGLAND – Part 3: Greenwich, Dungeons, BigBen & London Eye

Poslední den jsme našeho pobytu v Anglii jsme nejdřív jeli do Greenwichského parku ze kterého je za prvé nádherný pohled na celý Londýn a za druhé si tu můžete jít podívat na nultý poledník a stát tak půlkou těla na západní a půlkou na východní polokouli.

Last day of our England trip we went to Greenwich park where you can a) enjoy the amazing view on whole London and b) you can see the prime meridian and stand with one half of your body on the Westers and one half on the Eastern Hemispheres.

 

Poté jsme jeli zpátky do centra Londýna, tentokrát k části, kde se nachází BigBen a Londýnské Oko (London Eye). S průvodcem jsme se prošli po ulici s vládními budovami – White Hall, po Trafalgar Square – náměstí připomínající slavnou bitvu u Trafalgaru, takové “Britské Times Square” – náměstí a dopravní uzel Piccadilly Circles

Then we went back to the centre of London, now to that part with BigBen and London Eye. We had a tour with our guide around the White Hall – a street with government building, Trafalgar Square – a square reminiscent the famous Battle of Trafalgar, kind of “British Times Square” – square and intersection Piccadilly Circles … 

 
 

Cestou jsme se zastavili v M&Ms world, kde si můžete vytvořit vlastní mix M&Ms čokoládových oříšků a nebo si koupit různé hrníčky, trička, plyšáky apod .a procházku jsme zakončili u Buckinghamského paláce (který jsme sice viděli jen z venku, ale přece), kde v současné době žije britská královna.

We also stopped by M&Ms world, where you can make your own M&Ms mix or buy some cups, T-shirts, toys etc.  and we ended our tour at the Buckingham Palace (that we saw just from the outside), where the Queen lives nowadays.  
 
Nebyly bychom to my holky, kdybychom potom ve volném čase okamžitě nezamířily na Oxford Street – ulici plnou nejrůznějších obchodů s oblečením, šperky a doplňky a množstvím kaváren a restaurací. Jelikož obchody typu Marc Jacobs nejsou dvakrát v naší cenové kategorii, skončili jsme nečekaně v Primarku a potom na mém milovaném karamelovém Frapuccinu ve Strabucksu, kde jsme shodou náhod narazili na prodavačku, která byla Češka a byla v Londýně ve Starbucksu na brigádě.
Průvodce nás už na začátku prohlídky lákal na Londýnské oko a na London Dungeons, ze kterého jsem měla hrůzu, jen z jeho popisu a nikdy by mě nenapadlo, že se tam s nadšením s kamarádkami nakonec vydám … O co jde – London Dungeons je něco jako interaktivní “muzeum”, kde se ocitáte mezi existujícími i smyšlenými postavami z Londýnské historie – a to těmi, se kterými byste se normálně rozhodně setkat nechtěli – Jack Rozparovač, Sweeney Todd apod. Ráda bych vám povyprávěla neuvěřitelné zážitky z Londýnského podzemí, ale nechci vás připravit o překvapení, pokud byste se chystali na jeho návštěvu. Řeknu jen, že je tam tma, mrtvoly, budete se bát, křičet a prohlídka skončí vaší popravou … A maximálně si to všechno užijete !
We wouldn’t be typical girls if we didn’t visit the Oxford Street – a street full of shops with clothes, jewellery, accessories, cafés and restaurants. Shops like Marc Jacobs aren’t in our financial category so we ended (suprise!) in Primark and than again in Starbucks with my beloved caramel frapuccino. By chance the girl behind the counter was Czech, who studied in London and now she’s working here.

On the beginning of our tour around the London, our guide recommended us to go to London Eye and also visit the London Dungeons, that I was already terrified of what he told us and I wouldn’t never believe that I and my friends are going to go there and have so much fun … What the London Dungeon actually is? It’s kind of interactive “museum”, where you appear in a company of really existing or fictional characters of London historie – with those, who you’d never want to meet in real life- Jack the Ripper, Sweeney Todd etc. I’d like to tell you about my amazing memories from the London Dungeons, but I don’t want to spoil, if you’d like to visit it on your own. All I can tell you it, that there is a darkness, corpses, you’ll be terrified, you’ll scream and your tour will end with your own execution … And you’ll enjoy every single minute of it !

→ source
London Eye jsme nakonec kvůli nedostatku času a kapesného nakonec zkoukly jen zvenku a zbytek večera jsme se kochaly pohledem na svítící BigBen z lavičky na pobřeží Temže.
V noci (okolo jedné hodiny) už nás čekal trajekt do Francie. Když jsme na trajektu vystoupili z autobusu, byli jsme naprosto vyřízení a já se chvíli jen s kamarádkou válela u kelímku (předražené, jak jinak) horké čokolády v křesle, ale nakonec mi to nedalo a šla jsem se podívat s ostatními ven. Postávat s kamarády na palubě a dívat se v noci na vlny, na moře a na světla ze vzdalující se pevniny bylo naprosto dokonalé a už v ten moment mi bylo příšerně líto, že už odjíždíme ….
At last we didn’t go to the London eye because of  not enough time and money so we spent the rest of the evening by sitting on the bank of the Thames, admiring the lighting BigBen.
About one o’clock at night we went to a ferry which took us to France. When we left our bus on the ferry, we were completely exhausted so for a while we were just lying on a couch with a cup of (overpriced, of course) hot chocolate but then we went out on a deck. Stadning on a deck with my friends, watch the waves in the night, the sea and the lights from the retreating mainland was totally perfect and in that moment I started regret we’re already leaving …
 
 

ENGLAND – Part 2: Windsor Castle & Brighton Pier

Následující den jsme jeli na prohlídku zámku a jeho okolí do Windsoru. Zámek je úplně jako z pohádky, je neskutečně fotogenický a co mi přišlo taky velmi zajímavé byl domeček pro panenky královny Mary – třípatrový “domeček” s dokonale vypracovanými nejmenšími detaily – postelí s nebesy, naplněným psacím stolem, tekoucí vodou, elektřinou, knihovnou plnou miniatur knih obsahující texty jejich originálů, …

Next day we visited the castle and its neighbourhood in Windsor. The castle is like from a fairytale, it’s very photogenic and what I really enjoyed was the exhibitoin of Queen Mary’s Dolls House – three floors big “doll house” with perfectly designed details – canopy bed, desk with drawer and pens, running water, electricity, library full of miniatures of books with the text of their originals, …


Windsor Castle

Windsor Castle

Ve Windsoru jsme taky ochutnali poprvé a naposled tradiční anglické Fish & Chips, které stálo přes 6 liber, bylo to příšerně mastné a jinak bez chuti. Nikdy víc 😀

We also tasted the tradicional english Fish & Chips in Brighton for the first and for the last time at the same time. It was awfully oily and it had no taste. Never again 😀

Fish and Chips

Po návštěvě Windsoru jsme zamířili do Brightonu, městě na pobřeží, kde je hlavní atrakcí molo se zábavním parkem. Přestože jsem se nikdy moc nevyžívala v kolotočích a horských drahách, zamířili jsme hned na dvě atrakce, ze kterých jsme odešli s naprosto vykřičenými hlasivkami, ale zato s nezapomenutelným zážitkem – přece jen .. kolotoče na pouti v Česku a horská dráha, ze které vidíte na moře, to se prostě nedá srovnat.

Zašli jsme se taky podívat na pláž, nafotit pár fotek a užít si toho, že jsme spolu s kamarádkami vlastně poprvé v životě společně u moře. Měla jsem ten den zrovna svátek a musím říct, že lepší dárek než tolik zážitků během jediného dne, jsem nemohla dostat.

Then we went to Brighton, a city on the coast, where the biggest attraction is a pier with an amusement park. Altough I was never interested in rollercoasters or carousels, we tried two of those attractions, which we left with completely torn vocal cords but also unforgettable experience – well .. it’s really hard to compare the carousels during some feast in Czech Republic and a rollercoaster from which you can watch the sea.

We also went to the beach, take some photos and enjoy the fact we’re together on the beach for the first time. It was my name day that day and I have to say I couldn’t get better gift then so many amazing experiences in one day.

Brighton Pier
Beach in Brighton
Brighton Pier
Brighton Pier

ENGLAND – Part 1: Tower, Tower Bridge & Skyscrapers

Londýn vždycky patřil do mého seznamu míst, kam se musím podívat. Za poslední dva roky se mi vůbec splnilo několik z těchto snů – navštívila jsem Paříž, Amsterodam, Istanbul (+ Bulharsko, Černou Horu, Albánii, Rumunsko, Bosnu) … no a teď i Londýn. Každé z těchto měst má něco do sebe, svoje jedinečné kouzlo. V Paříži se nejde nezamilovat – když ne do člověka, tak do samotného města se prostě zamilujete až po uši. Amsterodamu se přezdívá město svobody a lidé projíždějící se ulicemi na kolech, kanály a nádherné parky to návštěvníkům ukazují na vlastní kůži. Istanbul je bránou Orientu a díky mešitám, Grand Bazaru a muslimskému obyvatelstvu evropanům může připadat jako úplně jiný svět. Anglie je jedinečná v tom, že je to země, kde dodnes žije a vládne královská rodina a i proto jsem si těch pár dní v Londýně připadala jako v pohádce …

London has always been on my list of places I need to visit. During the last two years a lot of my dreams came true – I visited Paris, Amsterodam, Istanbul (+ Bulgaria, Montenegro, Albania, Romania, Bosnia) and now London too. All of these places thas something special, its unique magic. In Paris you just can’t now fall in love – at least with the city itself. Amsterdam is known as a city of freedom and those people riding their bikes, the canals and beautiful parks prove it firsthand. Istanbul is the gate to Orient and due to the mosques, Grand Bazar and Muslim population europans can feel like in a completely different world here. England is different because it’s unique because it’s a city, where the royal family still lives and reigns and so during those few days in London I felt like in a fairytale …

Z Prostějova jsme vyjeli autobusem v pondělí ráno. Jeli jsme přes Německo a Belgii do Francie, kde jsme další den ráno okolo šesté hodiny i s autobusem najeli na trajekt, kterým jsme se za dvě hodiny dostali na pobřeží Velké Británie.

Our bus left Prostějov on Monday morning. We drove through Germany, Belgium to France, where we went on a ferry on about six o’clock next morning. We spent there about two hours until we arrived to Britain.

Do Londýna jsme dojeli okolo poledne, šli jsme si prohlédnout Tower a potom jsme dostali čas na to, abychom se prošli po mostě Tower Bridge a jeho okolí, nakoukli do zapadlých uliček, koupili případně pár suvenýrů nebo místních dobrot případně zašli do Starbucksu a vyfotili si kelímky s Tower Bridge v pozadí 😀

We arrived to London about noon, we visited Tower and then we had time to stroll across the Tower Bridge and its neighbourhood, peep into the back streets, buy few souvenirs or local food buy a coffee in Starbucks and take a photo of the cups with the Tower Bridge in the background 😀

Tower dřív sloužil jako palác, pevnost, zbrojnice i vězení. Je to rozsáhlý komplex budov, můžete si tu prohlédnout vystavené předměty z Londýnské historie, vidět hradní stráž a poslechnout si vyprávění ochránců Londýnského Toweru – Yeomen Warders, také známí jako Beefeatři musí absolvovat dvaadvacet let vojenské služby a poté hlídají korunovační klenoty, účastní se královských ceremoniálů a kontrolují celou budovu před královniným každoročním projevem. Mě na Toweru nejvíc zaujaly asi korunovační klenoty, které jsou naprosto nádherné, všechny ty nejmenší detaily vytvořené s diamantů na zlatých korunách i žezlech .. Jestli se chystáte do Toweru, návštěva výstavy korunovačních klenot určitě stojí za to.

Tower used to serve as a palace, fortress, armory and also a prison. It’s a a vast complex of buildings where you can see objects from the history of London, Castle Guard and listen to the Yeomen Warders aka Beefeaters – London Tower guards. They had to complete twenty-two years of military service and then they guard the crown jewels, they attend the royal ceremonies and they check the whole building before queen’s annual speech. I was especially interested in the crown jewels, which are totally becuaituful, all the little details made with diamonds on golden crowns and maces .. If you want to visit the Tower, I highly recommend you to go to see the crown jewels.


Následovala společná prohlídka se zbytkem skupiny a průvodcem po pobřeží Temže kolem divadla Globe, muzea moderního umění a dalších památek, které jsme mohli potom ve volném čase navštívit (což se ale v krátkém čase, který jsme v Anglii strávili, nedalo vůbec stihnout). Po cestě začalo mrholit a déšť stále sílil, takže jsme skončili kompletně promoklí v dalším Starbucksu u horké čokolády.

Then we went to a tour with our guide upon Thames Coast around the Globe theatre, modern art museum and other monuments which we could visit in our free time (but it was almost impossible because we spent very short time in England). It started to rain a bit and suddenly it turned into very heavy rain so we ended in another Starbucks with a hot chocolate and completely wet clothes and shoes.

V podvečer jsme se šli podívat do moderní části Londýna na nejvýznamnější mrakodrapy přezdívané Okurka, Struhadlo na sýr a Vysílačka.
In the  early  evening we visited the modern part of London with the skyscrapers called The Gherkin, The Cheese Grater and the Walkie-Talkie.



Večer jsme zastavili na meeting pointu, kde se nás “rozebraly” rodiny, u kterých jsme měli dvě noci spát. Byli jsme v rodinách po třech lidech a nakonec jsme i přes všechny obavy s kamarádkami dostali jednu z nejlepších rodin. Bydleli jsme u cca padesátileté paní, v maličkém bytě, kde jsme pro sebe měli ložnici s jednou manželskou a jednou normální postelí, hostitelka byla ochotná, přátelská. I jídlo nám dávala hostitelka v rámci možností dobré – ale anglická kuchyně není nic pro mě (pořád něco smaženého apod.).
Naše konverzaci probíhaly asi takto:
Hostitelka: *vypráví příběh o sestře a její operaci žil*
My: Okay, yes, yes, okay …
Hostitelka: *vypráví o návštěvě Disney Landu*
My: Nice, yes, wow, oh …
Ve srovnání s ostatními rodinami jsme to vyhráli.  Někteří měli v pokojích šílený nepořádek, špínu, prach, pavouky, hostitelé jim dávali k jídlu hotovky ze supermarketu …
In the evening we met our families on the meeting point. We spent two nights with our families and altough we were quite afraid about what family we’ll get, at last we had one of the best ones. We stayed at an apartment of about fifty years old women, where we had a room with one double bed and one single bed, the host was friendly, helpful. She also gave us quite good food – but the english cuisine is really nothing for me (sosme fried stuff all the time)


Our conversations looked like this:

The host: *talking about her sister and her veins operation*
We: okay, yes, yes, okay …
The host: *talking about her visit of Disney Land*
We: Nice, yes, wow, oh …


In the comparison with the other families we won. Some of the others had families with mess, dirty rooms, spiders, dust and the hosts gave them ready made meals from the supermarket …