Magic Is Real

Všichni jsme kdysi věřili na kouzla. Pohádky, které nám rodiče četli před spaním, nám připadaly skutečné. Věřili jsme, že hrdinové vždy překonají padouchy. Že i když to tak ze začátku nevypadá, tak dobro nakonec zvítězí nad zlem. Věděli jsme, že pokud si něco přejeme, stane se to. Mohli jsme být kýmkoliv, a dokázat, cokoli jsme si umanuli. Vždyť z ošklivého káčátka se může stát krásná labuť. A chudá holčička, ušmudlaná od popela, může být jednoho dne princeznou.

V pohádkách jsme našli důkaz, že i ze dna se dá zvednou na vrchol …

We all used to believe in magic. The tales our parents read us at bedtime seemed real. We believed that heroes always beat villains. That altough it doesn’t look like that in the beginning, good always thriumph over evil. We knew that all our dreams can come true. We could be anyone and we could do anything we decided to do. After all ugly duckling can turn into a beautiful swan. And a poor girl with evil stepmother can become a princess one day. 

In those tales we’ve found a proof that it’s possible to be lifted from the bottom to the top …

source: Tumblr.com

Jako děti jsme si připadali jako střed všeho. Děti jsou ve své podstatě neskutečně sebestředné. Ale kdo jiný by měl být centrem našeho života než my sami? Se sebou samými máme ten nejdelší vztah a budeme tu se sebou až do konce. Děti věří, že všechno v jejich okolí děje kvůli nim. Že ráno kvůli nim vychází slunce a že cokoliv sami mohou změnit, když si to opravdu přejí.
As kids we felt like the center of everything. Children are actually very self-centered. But who else should be in the center of our lives than us? We have the longest relationship with ourselves and we will be ourselves till the end. Children believe that everything happens because of them. That the sun rises because of them and that they can change anything, if they really wish for it.

Ale potom jsme dospěli a přestali jsme věřit v kouzla … a zároveň sami v sebe. Prokoukli jsme přes vlastní zklamání povrchnost lásky na první pohled. Smířili jsme se s tím, že pokud ztratíme botu, nikdo nám ji nevrátí s nabídkou k sňatku jako bonus. Začali jsme pochybovat, že skutečný život je fér. Začali jsme se bát, že happy endy jsou jen ve filmech od Disneyho.
A přestože jsme přestali věřit v magii, byla všude kolem nás. “Slova jsou naším nejvíce nevyčerpatelným zdrojem magie. Schopná způsobovat zranění i napravovat je.”, jak řekl Brumbál Harrymu Potterovi. A jsou to právě slova, kterými nás ostatní začali zaklínat.

But then we grew up and we stopped believing in magic .. and in ourselves. We lost our ilusions of love at first sight through our own disappointment. We reconciled with the fact that when we lose a shoe, nobody will return it to us with a marriage offer as a bonus. We began to doubt if the real life is fair. We became scared that the happy ends appear only in the Disney movies.
And altough we stopped believing in magic, it was all around us. “Words are our most inexhaustible source of magic. Capable of both inflicting injury, and remedying it.” Dumbledore told Harry Potter. Words can curse us easily.  

source: Pinterest.com

Budeme-li někomu denně říkat, že je ošklivý, hloupý, neschopný a nic nedokáže, uvěří tomu. Možná ne hned, ale časem nebude mít jinou možnost. Nebude pochybovat o tom, že takový je. Začne si sám připadat ošklivý a hloupý a nikdy se nepokusí dosáhnout svých cílů. Je pod vlivem kletby a ta mu znemožňuje být tím, kým skutečně je. Když vám někdo řekne, že nemáte hudební sluch, může se stát, že si to vezmete k srdci a přestanete zpívat. Třeba i na několik let. Nebo na pořád. Přestože možná máte krásný hlas – nemyslíte si to. Protože jste zakletí. Stejně tak, když vám někdo řekne, že jste tlustí. Když necháte, aby vás kletba zasáhla, začnete si tlustí připadat. V zrcadle vidíte nafouklé tváře, ochablé paže, okrasný tukový prstenec a neforemná tlustá stehna. Možná jste ve skutečnosti kost a kůže. Ale působí na vás kletba a ta vás drží mimo realitu.

If you tell someone that they’re ugly, stupid, useless and that they can’t do anything – they will believe it. Maybe not immediatelly but one day they won’t have any other option. They won’t doubt if they’re different. They will feel ugly and stupid and they will never reach their goals. They are cursed now and they are not able to be who they are in real. If someone tells you you can’t sing, it’s possible that you will stop singing. Maybe for a couple of years. Maybe forever. Altough you may have a stunning voice – you don’t think so. Because you’re cursed. Or when someone tells you that you’re fat. If you let the curse to hit you, you will suddenly feel fat. If you look in the mirror, you’ll see the chubby cheeks, flabby arms, muffin top and thunder thighs. Maybe you’re just bones and skin. But you’re under the curse which holds you out of the reality.

source: Tumblr.com

Pohádky měly v mnoha ohledech pravdu. Kouzla existují. A jsou všude kolem nás. A stejně tak jako existují kletby, na každou temnou kletbu existuje i proti-kouzlo. A co je tím kouzlem, které všechny kletby dokáže zničit?

Přece láska.

Ale ne ledajaká láska. Nestačí, když nás někdo bude mít rád jen když na sobě máme nejlepší oblečení, usmíváme se a chováme se podle jeho představ. Taková láska působí spíš jako další prokletí. Nutí nás vypadat a chovat se podle něčích měřítek. Nedovoluje nám být sami sebou. Jedině bezpodmínečná láska dokáže zlomit všechny kletby. Není k ní potřeba princ na bílém koni. Může to být rodičovská, přátelská láska nebo láska k sobě samému. Jedině to, že nám někdo (i my sami) ukáže, že nás má rád takové, jací skutečně jsme – nás může osvobodit.

Fairytales were true in many ways. Magic is real. And it’s all around us. The curses are real and all of the dark magic can be broken by a counterspell. And what is the magic that can destroy all curses?

Love, of course.

But not any type of love. When someone loves you only when you wear your best dress, when you smile and you act according to their wished – this type of love works more like another curse. It forces you to look and behave according to one’s standards. It doesn’t let you to be yourself. Only the unconditional love can break all curses. You don’t need a prince with a white horse. It can be a parent love, friend love or self-love. When someone (or ourselves) shows us that they loves us for who we are – only that can set us free.