ENGLAND – Part 1: Tower, Tower Bridge & Skyscrapers

Londýn vždycky patřil do mého seznamu míst, kam se musím podívat. Za poslední dva roky se mi vůbec splnilo několik z těchto snů – navštívila jsem Paříž, Amsterodam, Istanbul (+ Bulharsko, Černou Horu, Albánii, Rumunsko, Bosnu) … no a teď i Londýn. Každé z těchto měst má něco do sebe, svoje jedinečné kouzlo. V Paříži se nejde nezamilovat – když ne do člověka, tak do samotného města se prostě zamilujete až po uši. Amsterodamu se přezdívá město svobody a lidé projíždějící se ulicemi na kolech, kanály a nádherné parky to návštěvníkům ukazují na vlastní kůži. Istanbul je bránou Orientu a díky mešitám, Grand Bazaru a muslimskému obyvatelstvu evropanům může připadat jako úplně jiný svět. Anglie je jedinečná v tom, že je to země, kde dodnes žije a vládne královská rodina a i proto jsem si těch pár dní v Londýně připadala jako v pohádce …

London has always been on my list of places I need to visit. During the last two years a lot of my dreams came true – I visited Paris, Amsterodam, Istanbul (+ Bulgaria, Montenegro, Albania, Romania, Bosnia) and now London too. All of these places thas something special, its unique magic. In Paris you just can’t now fall in love – at least with the city itself. Amsterdam is known as a city of freedom and those people riding their bikes, the canals and beautiful parks prove it firsthand. Istanbul is the gate to Orient and due to the mosques, Grand Bazar and Muslim population europans can feel like in a completely different world here. England is different because it’s unique because it’s a city, where the royal family still lives and reigns and so during those few days in London I felt like in a fairytale …

Z Prostějova jsme vyjeli autobusem v pondělí ráno. Jeli jsme přes Německo a Belgii do Francie, kde jsme další den ráno okolo šesté hodiny i s autobusem najeli na trajekt, kterým jsme se za dvě hodiny dostali na pobřeží Velké Británie.

Our bus left Prostějov on Monday morning. We drove through Germany, Belgium to France, where we went on a ferry on about six o’clock next morning. We spent there about two hours until we arrived to Britain.

Do Londýna jsme dojeli okolo poledne, šli jsme si prohlédnout Tower a potom jsme dostali čas na to, abychom se prošli po mostě Tower Bridge a jeho okolí, nakoukli do zapadlých uliček, koupili případně pár suvenýrů nebo místních dobrot případně zašli do Starbucksu a vyfotili si kelímky s Tower Bridge v pozadí 😀

We arrived to London about noon, we visited Tower and then we had time to stroll across the Tower Bridge and its neighbourhood, peep into the back streets, buy few souvenirs or local food buy a coffee in Starbucks and take a photo of the cups with the Tower Bridge in the background 😀

Tower dřív sloužil jako palác, pevnost, zbrojnice i vězení. Je to rozsáhlý komplex budov, můžete si tu prohlédnout vystavené předměty z Londýnské historie, vidět hradní stráž a poslechnout si vyprávění ochránců Londýnského Toweru – Yeomen Warders, také známí jako Beefeatři musí absolvovat dvaadvacet let vojenské služby a poté hlídají korunovační klenoty, účastní se královských ceremoniálů a kontrolují celou budovu před královniným každoročním projevem. Mě na Toweru nejvíc zaujaly asi korunovační klenoty, které jsou naprosto nádherné, všechny ty nejmenší detaily vytvořené s diamantů na zlatých korunách i žezlech .. Jestli se chystáte do Toweru, návštěva výstavy korunovačních klenot určitě stojí za to.

Tower used to serve as a palace, fortress, armory and also a prison. It’s a a vast complex of buildings where you can see objects from the history of London, Castle Guard and listen to the Yeomen Warders aka Beefeaters – London Tower guards. They had to complete twenty-two years of military service and then they guard the crown jewels, they attend the royal ceremonies and they check the whole building before queen’s annual speech. I was especially interested in the crown jewels, which are totally becuaituful, all the little details made with diamonds on golden crowns and maces .. If you want to visit the Tower, I highly recommend you to go to see the crown jewels.


Následovala společná prohlídka se zbytkem skupiny a průvodcem po pobřeží Temže kolem divadla Globe, muzea moderního umění a dalších památek, které jsme mohli potom ve volném čase navštívit (což se ale v krátkém čase, který jsme v Anglii strávili, nedalo vůbec stihnout). Po cestě začalo mrholit a déšť stále sílil, takže jsme skončili kompletně promoklí v dalším Starbucksu u horké čokolády.

Then we went to a tour with our guide upon Thames Coast around the Globe theatre, modern art museum and other monuments which we could visit in our free time (but it was almost impossible because we spent very short time in England). It started to rain a bit and suddenly it turned into very heavy rain so we ended in another Starbucks with a hot chocolate and completely wet clothes and shoes.

V podvečer jsme se šli podívat do moderní části Londýna na nejvýznamnější mrakodrapy přezdívané Okurka, Struhadlo na sýr a Vysílačka.
In the  early  evening we visited the modern part of London with the skyscrapers called The Gherkin, The Cheese Grater and the Walkie-Talkie.



Večer jsme zastavili na meeting pointu, kde se nás “rozebraly” rodiny, u kterých jsme měli dvě noci spát. Byli jsme v rodinách po třech lidech a nakonec jsme i přes všechny obavy s kamarádkami dostali jednu z nejlepších rodin. Bydleli jsme u cca padesátileté paní, v maličkém bytě, kde jsme pro sebe měli ložnici s jednou manželskou a jednou normální postelí, hostitelka byla ochotná, přátelská. I jídlo nám dávala hostitelka v rámci možností dobré – ale anglická kuchyně není nic pro mě (pořád něco smaženého apod.).
Naše konverzaci probíhaly asi takto:
Hostitelka: *vypráví příběh o sestře a její operaci žil*
My: Okay, yes, yes, okay …
Hostitelka: *vypráví o návštěvě Disney Landu*
My: Nice, yes, wow, oh …
Ve srovnání s ostatními rodinami jsme to vyhráli.  Někteří měli v pokojích šílený nepořádek, špínu, prach, pavouky, hostitelé jim dávali k jídlu hotovky ze supermarketu …
In the evening we met our families on the meeting point. We spent two nights with our families and altough we were quite afraid about what family we’ll get, at last we had one of the best ones. We stayed at an apartment of about fifty years old women, where we had a room with one double bed and one single bed, the host was friendly, helpful. She also gave us quite good food – but the english cuisine is really nothing for me (sosme fried stuff all the time)


Our conversations looked like this:

The host: *talking about her sister and her veins operation*
We: okay, yes, yes, okay …
The host: *talking about her visit of Disney Land*
We: Nice, yes, wow, oh …


In the comparison with the other families we won. Some of the others had families with mess, dirty rooms, spiders, dust and the hosts gave them ready made meals from the supermarket …

Leave a comment